rcfunfrystak

Nevím proč, ale byl jsem požádán abych napsal pár řádků o naší již druhé účasti na závodech v halovém létání které se konalo 11.12.2016 ve sportovní hale Nová Paka ležící Královéhradeckém kraji. Tak tedy dobrá, pojďme na to

Jelikož mě neodradilo poslední místo na mých prvních závodech v Holíči, no respektive jsem asi ani neměl moc na výběr tým rozhodl, že se prostě pojede,takže jsem poslušně vyplnil stejně jako parťák Adam přihlášku na soutěž s pocitem však je spousta času na to, aby člověk vypiloval chyby kterých si byl vědom a šel bojovat s daleko lepším pocitem než s jakým jsem přicházel na závody první! (byl katastrofální, něco jako když jde člověk na maturitní zkoušku a ví,že nic neví  ) No... Takže proběhlo několik tréningů, ale o nějakém super pocitu rozhodně mluvit nelze, co naplat datum se přiblížilo neskutečnou rychlostí a my už si to frčíme směr Nová Paka ve složení já, parťák Adam Hrbáček, technik,koordinátor trenér v jedné osobě Michal Hrbáček a nezávislý poradce a foto dokumentarista Jirka Pavlík. Cesta daleká, takže jsme vyrazili již v sobotu ráno. Po cestě jsme ještě vyzvedávali karavan, takže jsme do místa dorazili něco kolem 13té hodiny. Než jsme se aklimatizovali přiblížil se čas 15té hodiny, kdy se otevírala místní hala na tréningové lety. Po menším chaosu způsobenou neznámou polohou haly jsme se přece jen dobrali zdárného cíle a už si to spokojeně kráčíme dovnitř. Ani zdaleka jsme nebyli první, v hale už probíhal čilý ruch. Organizátoři připravovali vše potřebné a piloti se řadili se svými stroji na okraji haly do fronty jako důchodci před Kauflandem. Hala trošku jiná, než na jakou jsme zvyklí, ale určitě ne špatná. Tréning probíhal v poklidném duchu, teda až na menší nehodu způsobenou stržením převodů na Adamovém stroji. A tohle se mi strašně líbilo! I když by někdo možná čekal, že jsme navzájem konkurenti zde to absolutně neplatilo! Seběhl se hlouček pilotů a všichni se pustili do vyřešení problému, samozřejmě jak jinak než s pozitivním výsledkem! I přes jisté potíže s výměnou převodů serva Adam po půl hodině již spokojeně piloval sestavu na nedělní závody. No kolem 8mé byli všichni již natolik vyhladovělí, že jsme se přesunuli z haly rovnou do velmi pěkné hospůdky, kde jsme výborně najedli a samozřejmě i napili. Ovšem žádné dlouhé ponocování! Hala se otvírá v 7 ráno, takže jsme museli jít spát jako lidé Ráno již samozřejmě přichází velká nervozita, šup snídani sebou ať stihneme ještě nějaký ten tréningový let, takže žádné zdržování. A je to tady! Půl 9té je tu, pár slov na úvod a první pilot je již ve vzduchu! Nervozita již dosahuje stupně 10 z 10, když přichází 10tá hodina a jde se na start! No tréning něco málo dal, takže sestava zalétnutá a hned je člověku o něco lépe! Kolega Adam je na tom podobně. Letí pěkně je na to prostě šikovný! Bohužel těsně před koncem sestavy přichází drobnější komplikace, uvolňuje se páka ze serva křidélka a Adam má hodně práce dotáhnout poslední dvě zatáčky v přistávacím postupu. Jak už jsem říkal, je to kluk šikovný, takže to zvládá s důstojností a dokonce si odnáší i nějaké drobné bodové ohodnocení. První lety máme za sebou, teď je čas kochat se jak to vypadá, když je někdo opravdu šikovný! Pro nás co lítáme základní sestavu RCEA jsou to prostě bozi, takže máme o zábavu postaráno. Čas letí šílenou rychlostí a my už máme před sebou druhé kolo letů, tentokrát bez žádných technických problémů, dokonce jsem se svým výkonem spokojený i já  S dobrým pocitem jdeme hodit něco málo do břicha a opět se kocháme pohledem na zaplněnou halu letadel několika kategorií. Čím víc se blíží čas posledních 3tích letů tím víc si každý z nás klade na srdce, že 3tí let musí být ten nej, že do toho musí dát prostě vše! A to je tá největší chyba! Čím víc člověk chce, tím vích to hmm... ano kazí bude to vhodné slovo. No co se dá dělat! Ani já, ani Adam nemáme dobrý pocit, ale co se dá dělat! V tuhle chvíli už každý z nás jen přemýšlí jak to asi dopadne... Takže vynecháme nějaké zbytečné zdržování. Já jakožto nepříliš zkušený pilot nakonec končím na 7mém místě s kterým jsem, řekl bych spokojen přece jen 7mý z 9ti už není tak tragické, parťák Adam šikula to je to říkám pořád tentokrát končí na krásném 4tém místě v těsném závěsu za taktéž naším kolegou Vojtou Kubišem, který si odnáší zasloužené 3tí místo a patří mu velká gratulace a obdiv! A je dobojováno! Organizátoři nám ještě zpestřili závěr bohatou tombolou, takže za sebe mohu říct odcházím naprosto spokojený. Ani si neuvědomuji, že je již venku dávno tma a nás čeká ještě daleká cesta. Rychlé rozloučení s organizátorama, kterým patří velké díky za zorganizování profi akce a celkový bezproblémový průběh celých dvou dnů. Ještě oběhnout kolegy piloty a už hurá domů! Myslím, že za celou naši výpravu můžu říct, že to byla velmi povedená akce! Jirka je dokonce tak unesen, že již po cestě z5 prohlašuje, že hned po příjezdu objednává haloleta a protože vše velmi pozorně sledoval, tak nám ukáže jak se to má létat! Jelikož již uběhl nějaký čas od konání akce, musím říct, že to Jirka myslí opravdu vážně a do konce už proběhly první Jirkovy tréningy, po kterých ovšem usoudil, že to nebude tak jednoduché jak se mu to na první dojem zdálo, tak uvidíme na co se v budoucnu můžeme ještě těšit.... 

Text: Jan Pelánek

Foto: Jiří Pavlík a Jan Pelánek

Další foto : zde